Mentální regrese po vážném infektu

Na začátku srpna ke mně přišla maminka s dvouletým chlapečkem, který vůbec nemluvil a nic ho nezajímalo. Působil vývojově výrazně opožděně. Do tohoto stavu se dostal po těžké infekci v prosinci 2024, kdy měl vysoké horečky (až 40 °C) , vyrážku a krvácení z dásní. Byly podány antibiotika. Po této akutní nemoci u něj došlo k prudkému zhoršení vývoje. Ztratil oční kontakt, přestal reagovat na lidi i na slovní pokyny, které dříve dobře znal. Přestal používat svá slovíčka jako táta, tytyty, papa, a nepoznával ani nejbližší osoby. Začal být apatický, "vypínal", chodil bez cíle jako "tělo bez duše".

Níže posílám zprávu od maminky měsíc po léku:

" Syn je poslední týden více interaktivní, pořád nám něco nosí ukazovat, začal si hrát s i dědou (předtím bral jen mě a tatínka), mírně se zlepšil oční kontakt. Už to není 80% hrůzy a 20% občas klidu, ale spíše naopak, i prarodiče, se kterými bydlíme tvrdí, jako by byl najednou v pohodě."

Nyní to jsou 4 měsíce po léku a chlapec je stále výrazně lepší

• zlepšil se oční kontakt a interakce

• začal nosit věci rodičům, ukazovat a vyhledávat pozornost 

• opět se zapojil do hry i s dalšími členy rodiny, které před lékem odmítal

• přestal chodit bez cíle, je více "přítomný"